na Blog.cz

Ten vlevo - 33.3% (7)
Ten napravo - 66.7% (14)

Je sychravé podzimní odpoledne, ulicemi plynou davy nevšímavých, ustaraných a tak neskutečně monotónních lidských postav. Všechny jsou zabrány do svých vlastních starostí všedního, ničím nezajímavého dne. Nikdo si nevšimne dívky kráčející středem té živé masy. Dívky s nepřítomnýma, uplakanýma očima. Nikdo se na chvíli nevytrhne z každodenního stereotypu. Nikdo se nezeptá, zda nepotřebuje pomoci, zda je vše v pořádku. Dívka bezmyšlenkovitě kráčí ulicemi. Už není schopna přemýšlet, ne, teď už ne. Její mysl zůstala na té křižovatce. Stále před očima vidí jeho krásné modré oči a nádherně tvarované rty, jak se s ní ač nerady, pro dnešek loučí a zároveň slibují další krásné zážitky. Ani jeden však ještě netuší, že je to naposled. Naposled v tomto životě. Naposled v tomto světě. Naposled co se mohou vzájemně podívat do očí a říct si ta dvě magická slůvka. "Miluji tě" řekne mladík a jeho tvář se rozzáří v láskyplném úsměvu. "Však já tebe taky" odpoví skoro rutinně dívka. Kdyby jen tehdy tušila. Auto se pomalu rozjíždí. Dívka odchází směrem k nedalekému domu. Už zavírá domovní dveře. Najednou uslyší strašnou ránu, zvuk rozbitého skla a nepřetržitý zvuk klaksonu. " Tome néééééé!!! Doběhne na křižovatku, kde už se tvoří hlouček všudypřítomných čumilů. "Zavolejte někdo záchranku, prosím rychle! Tome no tak prober se, prosím! Už je pozdě, mladík už nevnímá všechno to dění kolem něho. Nevnímá marné snažení záchranářů o jeho život. Nevnímá slzy své milované. Dívka stojí na rohu křižovatky a dívá se za černou dodávkou. Zhroutil se jí život. Chtěla mu toho tolik říct, jak moc s ním byla šťastná, jak milovala jeho velké modré oči, krásné rty, jeho bezchybnou povahu. Proč jen se to muselo stát, proč nám?! Miluji tě, Tome! Dívka prošla snad už celé město, už nemůže přemýšlet, nejde to! Najednou se ale znovu ocitla na té křižovatce. Tady. Tady se to stalo. Tady se jí zhroutil celý svět! Ale za okamžik budou zase spolu, pomylela si... "MILUJI TĚ" vykřikla dívka a vstoupila do silnice...

Chlapec a děvče jeli na motorce víc jak 120 km/h....



Děvče: Zpomal, prosím. Bojím se...

Chlapec: Ne, to je zábava.

Děvče: To teda není... Prosím zpomal!

Chlapec: Fajn. Až mi rekneš, že mě miluješ!

Děvče: Miluji Tě.. už zpomal

Chlapec: Ted mě obejmi. Jakoby to mělo být naposled...

Děvče ho obejme..

Chlapec: Mužeš mi sundat helmu a nasadit si ji?

Na druhý den v novinách: Motocykl narazil do budovy kvůli selhání brzd. Byli na něm dva lidi, ale jen jeden prežil. Pravdou je, že chlapec v polovině strmého kopce zjistil, že mu selhaly brzdy, ale nechtěl, aby to jeho přítelkyně věděla. Namísto toho chťel, aby mu přítelkyně řekla, že ho miluje, naposledy chtěl cítit její objetí a potom jí dal svoji helmu i přesto, že to znamenalo jeho smrt! Jen kvůli tomu, aby žila...